Sedm statečných
Naši studenti darovali krev
Je to už dávno, kdy jsem si přečetla citát od Benjamina Kurase: „Zázraky se začnou dít, když člověk začne myslet nemyslitelné, představovat si nepředstavitelné a konat nekonatelné.“
Velice se mi líbil, přitahoval mě, lákal poznáním nějakého vyššího moudra, voněl mi, něčím mne vzrušoval, ale zároveň odrazoval. Prozkoumávala jsem tu vůni a poznala ji, bylo to kadidlo, pochopila jsem, že tento citát nemohu přijmout.
Člověk nemusí dělat nelidské nebo nadlidské věci, a přece může konat zázraky! Zázraky, divy a kouzla nejsou vůbec věcí náboženskou, naopak! Mimořádné, krásné, ba úžasné věci lze vidět v běžném každodenním životě. Dějí se za bílého dne a bez pomoci kouzelné hůlky či nadpřirozené moci. Připadají nám zázračné, protože se vyjevují nečekaně, bez ambice získat slávu nebo peníze. Krásné a zázračné věci se dějí pouze a jen díky lidem, díky lidské dobrotě a laskavosti, díky lidskosti, vůbec ne božskosti, či nadpřirozenosti.
Těmto lidem, kteří zázraky konají, sice nezáleží na tom, co řekne veřejné mínění, k jejich radosti a zadostiučinění úplně stačí, že opravdu pomohli. My lidé však tyto dobré skutky, člověčí zázraky a projevy lidské dobré vůle a ochoty, tyto projevy humanity, nesmíme jen přehlížet, bavit se jimi jako na představení nebo je nezúčastněně pozorovat. Měli bychom jako lidé je i podporovat a oceňovat, protože díky nim pomáháme lidstvu nabrat ten správný směr, který snad pomůže lidstvu nedostat se do záhuby.
Proto bych chtěla vyzdvihnout a pochválit sedm statečných mužů, sedm studentů třetího ročníku maturitního studia, z oborů mechanik seřizovač a informační technika v Podorlickém vzdělávacím centru v Dobrušce. Tito mladí mužové dokázali, že svou plnoletost dokážou využít lépe, než k podepisování omluvenek, a rozhodli se darovat téměř půllitr své krve společnosti, respektive těm, kteří kvůli svým zdravotním problémům jejich krev potřebují. Navštívili hematologické centrum v Ústí nad Orlicí, kde se zatím jako prvodárci podrobili odběru. Jmenovitě byli to Tomáš Jeník, Martin Říha, Jiří Lohniský, Miloš Lebruška, Martin Bastl, Jaroslav Podhradský, Kamil Lifka.
Nesmíte si myslet, že se tito mladí mužové pouze náhodně a pro jednou obrátili (v terminologii zázraků konvertovali) k dobré věci, ba co víc hodlají v tomto způsobu života – darování krve a konání dobrých skutků pokračovat. Pochopili, že zůstat zdravý nemusí být výhodou a prospěšné pouze pro ně. Být zdravý a silný může být i způsobem, jak pomáhat druhým, čehož bychom si měli jako společnost vážit a hlásit se k tomu, pokud tedy ovšem chceme být součástí lidského společenstva.
Kluci mě přesvědčili o tom, že aby se děly zázraky, nemusí člověk myslet nemyslitelné, představovat si nepředstavitelné, nebo konat nekonatelné. Bohatě stačí stát nohama pevně na zemi, žít dobrý lidský život a konat konatelné, i to je dost!!! Až se Vás Vaše děti zeptají: „Maminko, tatínku, věříš na zázraky?“ Řekněte ano. Naši kluci jsou toho důkazem.
Mgr. Ing. Markéta Janovcová